První myčky nádobí se začaly ve světě vyrábět v 50. letech minulého století. Hospodyňky zaplesaly, vždyť hora špinavých hrnců a talířů není žádnou relaxací pod slunečníkem na zahradě. Ručním mytím a utíráním nádobí se ve větších domácnostech ztrácí v průměru dvě hodiny denně.

Co tedy do myčky rozhodně nevkládat?

Lis na česnek. Česnek je prevít a jeho usazené kousky v ručním lisu se v myčce roznesou po ostatních kusech nádobí a obalí je lepkavým balastem.

Dřevěné nádobí

Veškeré dřevěné nádobí dokáže myčka úplně znehodnotit. Působení extrémně horké vody a horkého vzduchu při sušení nádobí dřevo zdeformuje a zkroutí neuvěřitelným způsobem. Do myčky tedy nepatří ani dřevěná prkénka, ani lžíce a misky.
Pro termohrnky je myčka doslova pohromou, samotné tělo hrnku extrémní podmínky působení vody a horkého vzduchu sice snese, ale utrpí termoizolace a hrnek pak bude docela obyčejným plastovým hrnečkem pro hraní dětí na pískovišti.
Kuchařské a profesionální nože do myčky také neukládejte, tlak vody je může uvolnit ze zásobníku, zvlášť, pokud jsou tam uloženy ledabyle. Putující ocelový nůž velkých rozměrů může vnitřní povrch myčky značně poškodit. Většina takových nožů se také vyrábí s dřevěnými madly a dřevo, jak už tu bylo uvedeno, v myčce značně trpí.

Starý porcelán

Myčka je opravdu výkonný pomocník a u starého porcelánu dokáže smýt leccos, dokonce i ruční malbu, i když je částečně chráněna glazurou. Zvlášť citlivé jsou na působení roztoku v myčce pozlacené šálky a talířky.

Sklenice se samolepicími etiketami

Všechny sklenice a láhve, které jsou opatřeny papírovým štítkem, do myčky nepatří. Lepidlo pod štítkem, spolu se zbytkem papíru, může poškodit samotnou myčku a může se přilepit i na další kusy nádobí.
Křišťálové sklo v myčce popraská, kusy křišťálu se mohou odlomit a poškodit myčku. A ozdobné sklo ztrácí po umytí v myčce svůj přirozený lesk.