Autor: devene

  • Nedbalost může vyústit i v trestní oznámení

    Nedbalost může vyústit i v trestní oznámení


    Často se setkáváme s tím, že majitelé se o své nemovitosti, které pronajímají, moc nestarají. Je to tím, že to mají pouze jako zlatý důl, který jim bude zaopatřovat stáří? Je to tím, že se prostě o nic nechtějí starat? Možná to může být i tím, že jsou prostě od přírody lenivci a ručičky jim jdou pěkně od práce směrem dozadu. Často se ale setkáte s tímto fenoménem naprostého nezájmu o cokoliv jiného než peníze. Hlavně ve městech, kde se za nájem platí pěkné peníze, je tento „trend“ nejvíce viditelný. Jenomže ono pronajímat nějaký pokoj není tak úplně jen tak tak jednoduchá záležitost. To řada lidí nechce ani slyšet.
    dům do výbuchu

    Nebezpečí plynu a staré elektroinstalace

    Není nic horšího než majitel bez zájmu, který má ve vlastnictví byt, o který se nestará a ke všemu je to starý byt. Starý byt znamená spoustu problémů, hlavně, když tam za celou dobu bydlelo hned několik různých skupin, které se na něm každé tak trochu podepsaly. Některé dobře, některé ne zas tak dobře. Každopádně staré karmy, plynovody a elektrické vedení není nic, co by měli majitelé brát na lehkou váhu. Pokud vám nic neříká trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti, tak bychom doporučili všem majitelům nalistovat si jej v zákoně. Také rádi zmíníme povinnost dělat pravidelné revize co rok, pokud jde o nová zařízení a u starých to dokonce může být i co půl roku! Majitel, který zanedbá svou zákonnou povinnost, může čelit pěkně tvrdým sankcím. A u soudu nepomůže, že tolik lidí tam bydlelo a nic se nikdy nestalo.
    plameny plynového hořáku

    Nepodceňujte to

    Vlastnit byt znamená vynakládat prachy. Tak to je a bude. Nikdo to nezmění. Pokud si myslíte, že si koupíte byt a bude váš levný zdroj financí, tak jste na omylu, protože minimálně polovinu ročního zisku vložíte zase zpátky do nemovitosti. To znamená, z každé tisícovky pěkně dáte pětistovku do pokladničky, která bude sloužit na pokrytí nákladů a údržby.

  • Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina

    Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina


    Člověk by si myslel, že jet s malým jednoročním dítětem může být pořádný „záhul“ a ono je to nakonec až peklo jezdit někde s dítětem v pubertě. Nejen, že je všechno trapné a o ničem, ale je to taky nuda. Všichni jsme si prošli stádiem, kdy dovolená s rodiči představuje naprosté peklo na zemi, kdy se stydíte za jejich vtipy, stydíte se za jejich plážové radovánky. Nejraději byste byli zalezlí někde doma na telefonu. A to je ještě dovolená u moře, natož pak dovolená někde v Čechách, to je pořádná otrava. Samozřejmě, že časem se s tím vším nějak smíříme. Ale pořád je věk od 13-17 ten nejbouřlivější. Někteří to tak nějak projdou a ani se nezastaví, tzv. bezproblémové děti. Ale valná většina bude najevo dávat svou nechuť.
    mladé slečny

    Někdy se vyplatí je tam dotáhnout

    Pokud se dítě nedokáže z role spolužáka přenést do role syna a člena rodiny, aniž by to bylo trapné nebo nudné, tak má vaše dítě vážný problém s identitou a můžete jenom doufat, že to nějak přejde. Samozřejmě, někdy tato porucha „hry na role“ přejde i do dalšího věku – proto ostatně vidíme tolik mužů ve svých třiceti, co bydlí doma. Proto je důležité, abyste jim zavčasu ukázali, že roli cool drsňáka, co má hlubokou duši a charakter, může alespoň na pár dní odložit. Nenuťte ho, nezesměšňujte, jenom se zkuste bavit. Uvidíte, že buď půjde s vlnou radosti anebo půjde později. Někdy je nutné konfrontovat vaše rozmazlené dítě s tím, že ne za každou cenu se musí všude ukazovat jako ten tajemný myslitel – vládce světa – drsný hoch. A uvidíte, že to půjde.
    rodina u moře

    Pokud nezvládáte svého puberťáka

    Ušetřete si nervy, jeďte sami. Vyhnete se nelibým situacím ticha, užijete si to. Potomkovi povolíte nějakou tu party či první sex (protože co asi prvního udělá, když odjedete) v tom nejhorším případě. V tom častějším jenom zkysne na týden u počítače. je článek přesně pro ty, kteří se puberťáka vzít „ještě“ nebojí.

  • Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina

    Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina


    Člověk by si myslel, že jet s malým jednoročním dítětem může být pořádný „záhul“ a ono je to nakonec až peklo jezdit někde s dítětem v pubertě. Nejen, že je všechno trapné a o ničem, ale je to taky nuda. Všichni jsme si prošli stádiem, kdy dovolená s rodiči představuje naprosté peklo na zemi, kdy se stydíte za jejich vtipy, stydíte se za jejich plážové radovánky. Nejraději byste byli zalezlí někde doma na telefonu. A to je ještě dovolená u moře, natož pak dovolená někde v Čechách, to je pořádná otrava. Samozřejmě, že časem se s tím vším nějak smíříme. Ale pořád je věk od 13-17 ten nejbouřlivější. Někteří to tak nějak projdou a ani se nezastaví, tzv. bezproblémové děti. Ale valná většina bude najevo dávat svou nechuť.
    mladé slečny

    Někdy se vyplatí je tam dotáhnout

    Pokud se dítě nedokáže z role spolužáka přenést do role syna a člena rodiny, aniž by to bylo trapné nebo nudné, tak má vaše dítě vážný problém s identitou a můžete jenom doufat, že to nějak přejde. Samozřejmě, někdy tato porucha „hry na role“ přejde i do dalšího věku – proto ostatně vidíme tolik mužů ve svých třiceti, co bydlí doma. Proto je důležité, abyste jim zavčasu ukázali, že roli cool drsňáka, co má hlubokou duši a charakter, může alespoň na pár dní odložit. Nenuťte ho, nezesměšňujte, jenom se zkuste bavit. Uvidíte, že buď půjde s vlnou radosti anebo půjde později. Někdy je nutné konfrontovat vaše rozmazlené dítě s tím, že ne za každou cenu se musí všude ukazovat jako ten tajemný myslitel – vládce světa – drsný hoch. A uvidíte, že to půjde.
    rodina u moře

    Pokud nezvládáte svého puberťáka

    Ušetřete si nervy, jeďte sami. Vyhnete se nelibým situacím ticha, užijete si to. Potomkovi povolíte nějakou tu party či první sex (protože co asi prvního udělá, když odjedete) v tom nejhorším případě. V tom častějším jenom zkysne na týden u počítače. je článek přesně pro ty, kteří se puberťáka vzít „ještě“ nebojí.

  • Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina

    Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina


    Člověk by si myslel, že jet s malým jednoročním dítětem může být pořádný „záhul“ a ono je to nakonec až peklo jezdit někde s dítětem v pubertě. Nejen, že je všechno trapné a o ničem, ale je to taky nuda. Všichni jsme si prošli stádiem, kdy dovolená s rodiči představuje naprosté peklo na zemi, kdy se stydíte za jejich vtipy, stydíte se za jejich plážové radovánky. Nejraději byste byli zalezlí někde doma na telefonu. A to je ještě dovolená u moře, natož pak dovolená někde v Čechách, to je pořádná otrava. Samozřejmě, že časem se s tím vším nějak smíříme. Ale pořád je věk od 13-17 ten nejbouřlivější. Někteří to tak nějak projdou a ani se nezastaví, tzv. bezproblémové děti. Ale valná většina bude najevo dávat svou nechuť.
    mladé slečny

    Někdy se vyplatí je tam dotáhnout

    Pokud se dítě nedokáže z role spolužáka přenést do role syna a člena rodiny, aniž by to bylo trapné nebo nudné, tak má vaše dítě vážný problém s identitou a můžete jenom doufat, že to nějak přejde. Samozřejmě, někdy tato porucha „hry na role“ přejde i do dalšího věku – proto ostatně vidíme tolik mužů ve svých třiceti, co bydlí doma. Proto je důležité, abyste jim zavčasu ukázali, že roli cool drsňáka, co má hlubokou duši a charakter, může alespoň na pár dní odložit. Nenuťte ho, nezesměšňujte, jenom se zkuste bavit. Uvidíte, že buď půjde s vlnou radosti anebo půjde později. Někdy je nutné konfrontovat vaše rozmazlené dítě s tím, že ne za každou cenu se musí všude ukazovat jako ten tajemný myslitel – vládce světa – drsný hoch. A uvidíte, že to půjde.
    rodina u moře

    Pokud nezvládáte svého puberťáka

    Ušetřete si nervy, jeďte sami. Vyhnete se nelibým situacím ticha, užijete si to. Potomkovi povolíte nějakou tu party či první sex (protože co asi prvního udělá, když odjedete) v tom nejhorším případě. V tom častějším jenom zkysne na týden u počítače. je článek přesně pro ty, kteří se puberťáka vzít „ještě“ nebojí.

  • Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina

    Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina


    Člověk by si myslel, že jet s malým jednoročním dítětem může být pořádný „záhul“ a ono je to nakonec až peklo jezdit někde s dítětem v pubertě. Nejen, že je všechno trapné a o ničem, ale je to taky nuda. Všichni jsme si prošli stádiem, kdy dovolená s rodiči představuje naprosté peklo na zemi, kdy se stydíte za jejich vtipy, stydíte se za jejich plážové radovánky. Nejraději byste byli zalezlí někde doma na telefonu. A to je ještě dovolená u moře, natož pak dovolená někde v Čechách, to je pořádná otrava. Samozřejmě, že časem se s tím vším nějak smíříme. Ale pořád je věk od 13-17 ten nejbouřlivější. Někteří to tak nějak projdou a ani se nezastaví, tzv. bezproblémové děti. Ale valná většina bude najevo dávat svou nechuť.
    mladé slečny

    Někdy se vyplatí je tam dotáhnout

    Pokud se dítě nedokáže z role spolužáka přenést do role syna a člena rodiny, aniž by to bylo trapné nebo nudné, tak má vaše dítě vážný problém s identitou a můžete jenom doufat, že to nějak přejde. Samozřejmě, někdy tato porucha „hry na role“ přejde i do dalšího věku – proto ostatně vidíme tolik mužů ve svých třiceti, co bydlí doma. Proto je důležité, abyste jim zavčasu ukázali, že roli cool drsňáka, co má hlubokou duši a charakter, může alespoň na pár dní odložit. Nenuťte ho, nezesměšňujte, jenom se zkuste bavit. Uvidíte, že buď půjde s vlnou radosti anebo půjde později. Někdy je nutné konfrontovat vaše rozmazlené dítě s tím, že ne za každou cenu se musí všude ukazovat jako ten tajemný myslitel – vládce světa – drsný hoch. A uvidíte, že to půjde.
    rodina u moře

    Pokud nezvládáte svého puberťáka

    Ušetřete si nervy, jeďte sami. Vyhnete se nelibým situacím ticha, užijete si to. Potomkovi povolíte nějakou tu party či první sex (protože co asi prvního udělá, když odjedete) v tom nejhorším případě. V tom častějším jenom zkysne na týden u počítače. je článek přesně pro ty, kteří se puberťáka vzít „ještě“ nebojí.

  • Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina

    Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina


    Člověk by si myslel, že jet s malým jednoročním dítětem může být pořádný „záhul“ a ono je to nakonec až peklo jezdit někde s dítětem v pubertě. Nejen, že je všechno trapné a o ničem, ale je to taky nuda. Všichni jsme si prošli stádiem, kdy dovolená s rodiči představuje naprosté peklo na zemi, kdy se stydíte za jejich vtipy, stydíte se za jejich plážové radovánky. Nejraději byste byli zalezlí někde doma na telefonu. A to je ještě dovolená u moře, natož pak dovolená někde v Čechách, to je pořádná otrava. Samozřejmě, že časem se s tím vším nějak smíříme. Ale pořád je věk od 13-17 ten nejbouřlivější. Někteří to tak nějak projdou a ani se nezastaví, tzv. bezproblémové děti. Ale valná většina bude najevo dávat svou nechuť.
    mladé slečny

    Někdy se vyplatí je tam dotáhnout

    Pokud se dítě nedokáže z role spolužáka přenést do role syna a člena rodiny, aniž by to bylo trapné nebo nudné, tak má vaše dítě vážný problém s identitou a můžete jenom doufat, že to nějak přejde. Samozřejmě, někdy tato porucha „hry na role“ přejde i do dalšího věku – proto ostatně vidíme tolik mužů ve svých třiceti, co bydlí doma. Proto je důležité, abyste jim zavčasu ukázali, že roli cool drsňáka, co má hlubokou duši a charakter, může alespoň na pár dní odložit. Nenuťte ho, nezesměšňujte, jenom se zkuste bavit. Uvidíte, že buď půjde s vlnou radosti anebo půjde později. Někdy je nutné konfrontovat vaše rozmazlené dítě s tím, že ne za každou cenu se musí všude ukazovat jako ten tajemný myslitel – vládce světa – drsný hoch. A uvidíte, že to půjde.
    rodina u moře

    Pokud nezvládáte svého puberťáka

    Ušetřete si nervy, jeďte sami. Vyhnete se nelibým situacím ticha, užijete si to. Potomkovi povolíte nějakou tu party či první sex (protože co asi prvního udělá, když odjedete) v tom nejhorším případě. V tom častějším jenom zkysne na týden u počítače. je článek přesně pro ty, kteří se puberťáka vzít „ještě“ nebojí.

  • Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina

    Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina


    Člověk by si myslel, že jet s malým jednoročním dítětem může být pořádný „záhul“ a ono je to nakonec až peklo jezdit někde s dítětem v pubertě. Nejen, že je všechno trapné a o ničem, ale je to taky nuda. Všichni jsme si prošli stádiem, kdy dovolená s rodiči představuje naprosté peklo na zemi, kdy se stydíte za jejich vtipy, stydíte se za jejich plážové radovánky. Nejraději byste byli zalezlí někde doma na telefonu. A to je ještě dovolená u moře, natož pak dovolená někde v Čechách, to je pořádná otrava. Samozřejmě, že časem se s tím vším nějak smíříme. Ale pořád je věk od 13-17 ten nejbouřlivější. Někteří to tak nějak projdou a ani se nezastaví, tzv. bezproblémové děti. Ale valná většina bude najevo dávat svou nechuť.
    mladé slečny

    Někdy se vyplatí je tam dotáhnout

    Pokud se dítě nedokáže z role spolužáka přenést do role syna a člena rodiny, aniž by to bylo trapné nebo nudné, tak má vaše dítě vážný problém s identitou a můžete jenom doufat, že to nějak přejde. Samozřejmě, někdy tato porucha „hry na role“ přejde i do dalšího věku – proto ostatně vidíme tolik mužů ve svých třiceti, co bydlí doma. Proto je důležité, abyste jim zavčasu ukázali, že roli cool drsňáka, co má hlubokou duši a charakter, může alespoň na pár dní odložit. Nenuťte ho, nezesměšňujte, jenom se zkuste bavit. Uvidíte, že buď půjde s vlnou radosti anebo půjde později. Někdy je nutné konfrontovat vaše rozmazlené dítě s tím, že ne za každou cenu se musí všude ukazovat jako ten tajemný myslitel – vládce světa – drsný hoch. A uvidíte, že to půjde.
    rodina u moře

    Pokud nezvládáte svého puberťáka

    Ušetřete si nervy, jeďte sami. Vyhnete se nelibým situacím ticha, užijete si to. Potomkovi povolíte nějakou tu party či první sex (protože co asi prvního udělá, když odjedete) v tom nejhorším případě. V tom častějším jenom zkysne na týden u počítače. je článek přesně pro ty, kteří se puberťáka vzít „ještě“ nebojí.

  • Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina

    Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina


    Člověk by si myslel, že jet s malým jednoročním dítětem může být pořádný „záhul“ a ono je to nakonec až peklo jezdit někde s dítětem v pubertě. Nejen, že je všechno trapné a o ničem, ale je to taky nuda. Všichni jsme si prošli stádiem, kdy dovolená s rodiči představuje naprosté peklo na zemi, kdy se stydíte za jejich vtipy, stydíte se za jejich plážové radovánky. Nejraději byste byli zalezlí někde doma na telefonu. A to je ještě dovolená u moře, natož pak dovolená někde v Čechách, to je pořádná otrava. Samozřejmě, že časem se s tím vším nějak smíříme. Ale pořád je věk od 13-17 ten nejbouřlivější. Někteří to tak nějak projdou a ani se nezastaví, tzv. bezproblémové děti. Ale valná většina bude najevo dávat svou nechuť.
    mladé slečny

    Někdy se vyplatí je tam dotáhnout

    Pokud se dítě nedokáže z role spolužáka přenést do role syna a člena rodiny, aniž by to bylo trapné nebo nudné, tak má vaše dítě vážný problém s identitou a můžete jenom doufat, že to nějak přejde. Samozřejmě, někdy tato porucha „hry na role“ přejde i do dalšího věku – proto ostatně vidíme tolik mužů ve svých třiceti, co bydlí doma. Proto je důležité, abyste jim zavčasu ukázali, že roli cool drsňáka, co má hlubokou duši a charakter, může alespoň na pár dní odložit. Nenuťte ho, nezesměšňujte, jenom se zkuste bavit. Uvidíte, že buď půjde s vlnou radosti anebo půjde později. Někdy je nutné konfrontovat vaše rozmazlené dítě s tím, že ne za každou cenu se musí všude ukazovat jako ten tajemný myslitel – vládce světa – drsný hoch. A uvidíte, že to půjde.
    rodina u moře

    Pokud nezvládáte svého puberťáka

    Ušetřete si nervy, jeďte sami. Vyhnete se nelibým situacím ticha, užijete si to. Potomkovi povolíte nějakou tu party či první sex (protože co asi prvního udělá, když odjedete) v tom nejhorším případě. V tom častějším jenom zkysne na týden u počítače. je článek přesně pro ty, kteří se puberťáka vzít „ještě“ nebojí.

  • Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina

    Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina


    Člověk by si myslel, že jet s malým jednoročním dítětem může být pořádný „záhul“ a ono je to nakonec až peklo jezdit někde s dítětem v pubertě. Nejen, že je všechno trapné a o ničem, ale je to taky nuda. Všichni jsme si prošli stádiem, kdy dovolená s rodiči představuje naprosté peklo na zemi, kdy se stydíte za jejich vtipy, stydíte se za jejich plážové radovánky. Nejraději byste byli zalezlí někde doma na telefonu. A to je ještě dovolená u moře, natož pak dovolená někde v Čechách, to je pořádná otrava. Samozřejmě, že časem se s tím vším nějak smíříme. Ale pořád je věk od 13-17 ten nejbouřlivější. Někteří to tak nějak projdou a ani se nezastaví, tzv. bezproblémové děti. Ale valná většina bude najevo dávat svou nechuť.
    mladé slečny

    Někdy se vyplatí je tam dotáhnout

    Pokud se dítě nedokáže z role spolužáka přenést do role syna a člena rodiny, aniž by to bylo trapné nebo nudné, tak má vaše dítě vážný problém s identitou a můžete jenom doufat, že to nějak přejde. Samozřejmě, někdy tato porucha „hry na role“ přejde i do dalšího věku – proto ostatně vidíme tolik mužů ve svých třiceti, co bydlí doma. Proto je důležité, abyste jim zavčasu ukázali, že roli cool drsňáka, co má hlubokou duši a charakter, může alespoň na pár dní odložit. Nenuťte ho, nezesměšňujte, jenom se zkuste bavit. Uvidíte, že buď půjde s vlnou radosti anebo půjde později. Někdy je nutné konfrontovat vaše rozmazlené dítě s tím, že ne za každou cenu se musí všude ukazovat jako ten tajemný myslitel – vládce světa – drsný hoch. A uvidíte, že to půjde.
    rodina u moře

    Pokud nezvládáte svého puberťáka

    Ušetřete si nervy, jeďte sami. Vyhnete se nelibým situacím ticha, užijete si to. Potomkovi povolíte nějakou tu party či první sex (protože co asi prvního udělá, když odjedete) v tom nejhorším případě. V tom častějším jenom zkysne na týden u počítače. je článek přesně pro ty, kteří se puberťáka vzít „ještě“ nebojí.

  • Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina

    Jezdit do zahraničí může být pořádná dřina


    Člověk by si myslel, že jet s malým jednoročním dítětem může být pořádný „záhul“ a ono je to nakonec až peklo jezdit někde s dítětem v pubertě. Nejen, že je všechno trapné a o ničem, ale je to taky nuda. Všichni jsme si prošli stádiem, kdy dovolená s rodiči představuje naprosté peklo na zemi, kdy se stydíte za jejich vtipy, stydíte se za jejich plážové radovánky. Nejraději byste byli zalezlí někde doma na telefonu. A to je ještě dovolená u moře, natož pak dovolená někde v Čechách, to je pořádná otrava. Samozřejmě, že časem se s tím vším nějak smíříme. Ale pořád je věk od 13-17 ten nejbouřlivější. Někteří to tak nějak projdou a ani se nezastaví, tzv. bezproblémové děti. Ale valná většina bude najevo dávat svou nechuť.
    mladé slečny

    Někdy se vyplatí je tam dotáhnout

    Pokud se dítě nedokáže z role spolužáka přenést do role syna a člena rodiny, aniž by to bylo trapné nebo nudné, tak má vaše dítě vážný problém s identitou a můžete jenom doufat, že to nějak přejde. Samozřejmě, někdy tato porucha „hry na role“ přejde i do dalšího věku – proto ostatně vidíme tolik mužů ve svých třiceti, co bydlí doma. Proto je důležité, abyste jim zavčasu ukázali, že roli cool drsňáka, co má hlubokou duši a charakter, může alespoň na pár dní odložit. Nenuťte ho, nezesměšňujte, jenom se zkuste bavit. Uvidíte, že buď půjde s vlnou radosti anebo půjde později. Někdy je nutné konfrontovat vaše rozmazlené dítě s tím, že ne za každou cenu se musí všude ukazovat jako ten tajemný myslitel – vládce světa – drsný hoch. A uvidíte, že to půjde.
    rodina u moře

    Pokud nezvládáte svého puberťáka

    Ušetřete si nervy, jeďte sami. Vyhnete se nelibým situacím ticha, užijete si to. Potomkovi povolíte nějakou tu party či první sex (protože co asi prvního udělá, když odjedete) v tom nejhorším případě. V tom častějším jenom zkysne na týden u počítače. je článek přesně pro ty, kteří se puberťáka vzít „ještě“ nebojí.