se et=UTF-8″>
Kdo by neznal suchý zip. Nacházíme jej na oděvech, zavazadlech, sportovních potřebách, hračkách, a na mnoha dalších místech.
Klasika v podobě háčků a tkaniny
Původní vynález, jehož inspirací se stal docela obyčejný bodlák, spočívá v jemných nylonových háčcích, které se zachytí o textilní vlákno na protilehlé straně. Životnost takového výrobku se počítá na roky až desítky let, počty sepnutí se odhadují na stovky a vzhledem k jeho velmi nízké pořizovací ceně jde o jeden z nejčastěji využívaných spojovacích materiálů, které známe.
Významné výhody suchého zipu si někteří lidé plně neuvědomují, kromě pevnosti spoje jde o dobrou odolnost vůči ultrafialovému záření, jsou spolehlivé i při extrémních teplotách (letních vedrech nebo extrémních mrazech), nepůsobí na ně běžné čisticí prostředky, nevadí jim vlhkost ani voda, a mohou se běžně prát v pračce.
Princip dvojitého zámku („dual lock“)
Princip zapínání dvou textilních vrstev s háčky a vlákny však není jediný, jenž lze označit za suchý zip. Někteří vědci se rozhodli původní vynález vylepšit. Tím hlavním důvodem, který je k tomu vedl, bylo prodloužení životnosti (zvýšení počtu možného sepnutí) a některé další mechanické vlastnosti. Jednou z výhod tohoto řešení je, že se jednotlivé pásky neprohýbají a lze je využít u více namáhaných a objemnějších předmětů, jako například k přichycení nářadí, heveru nebo rezervy ve vozidle, uchycení popruhů batohů a tašek, pro různé držáky k nádobám na uskladnění potravin atd.
V čem tedy spočívá inovace staré „zipové klasiky“? Původní háčky byly nahrazeny velmi drobnými výstupky ve tvaru připomínajícím nýt. Nýty jsou rozmístěny na ploše tkaniny těsně vedle sebe, přičemž druhá strana spoje vypadá úplně stejně – také jsou na ní rozmístěny drobné nýty. Obě strany spoje se po zatlačení do sebe zaklesnou tak, že se hlavičky nýtků opřou o jejich spodní hranu. Spoj má pak vynikající pevnost jak v tahu, tak i smykovým třením.
