Autor: devene

Všechny včelí produkty nějakým způsobem zpracováváme a užíváme v léčitelství, lékařství, potravinářství, kosmetice, apod. Ale bude tomu tak i v budoucnu? V posledních 15 letech jsou ze všech koutů světa hlášeny obrovské úhyny včelstev. Zachráníme tyhle naše pomocníky pro příští generace a pro zachování planety tak, jak ji známe?

Mateří kašička

Co to je a k čemu se používá? Mateří kašička je výměšek hltanových žláz mladých včelek a krmí se jí včelí královna téměř po celý svůj život. Má smetanově žlutou barvu, štiplavou chuť a příznačnou vůni.
Mateří kašičkou se zabývají vědci i lékaři na celém světě – byla totiž vyhodnocena jako nejkoncentrovanější nutriční látka na Zemi. Obsahuje vodu, sušinu, bílkoviny, tuky, 8 druhů aminokyselin, fruktózu a glukózu, vitamíny A, B komplex, C, D, E, měď, vápník, železo a hormony. Nejrozsáhlejší výzkum prováděli Japonci a zjistili, že mateří kašička má na lidský organizmus velmi dobrý vliv: upravuje krvetvorbu, zbavuje problémů s dýcháním, zlepšuje spánek, tělesnou zdatnost a odolnost, aj.
Běžně se užívá 0,5 – 1 gram kašičky ráno na lačno. Je možné ji vpravit pod jazyk, nechat chvíli rozpustit a poté spolknout, anebo si ji můžete rozmíchat v medu či v alkoholu.

Propolis

Propolis je přírodní tmel – včely ho vyrábí z lepkavé hmoty, která se nachází na listových pupenech stromů a v květech bylin. Včely ho používají v úlu jako ochranný val. Výzkumem bylo zjištěno, že propolis obsahuje 34 léčivých složek, z nichž některé se nikde jinde v přírodě nevyskytují. Oprávněně je tedy propolis nazýván přírodním antibiotikem.
Užívá se ve formě tinktury – kapek, jako sprej s propolisem, anebo může být surový.
Tinktura ničí některé bakterie, viry a plísně; navíc má znecitlivující účinky a umí lokálně utlumit bolest. Propolisová tinktura ve spreji se používá jako podpůrný prostředek k dezinfekci ústní dutiny (použít při počínajícím nachlazení, při škrábání v krku i při zánětu); je vhodná i při plísňových a ekzémových onemocněních kůže.

Apisin – včelí jed

Působí příznivě na nemocné klouby, revmatická onemocnění i záněty nervů.  Vyrábí se jako mast s apisinem.
Pozor však na alergie na včelí produkty!

Všechny včelí produkty nějakým způsobem zpracováváme a užíváme v léčitelství, lékařství, potravinářství, kosmetice, apod. Ale bude tomu tak i v budoucnu? V posledních 15 letech jsou ze všech koutů světa hlášeny obrovské úhyny včelstev. Zachráníme tyhle naše pomocníky pro příští generace a pro zachování planety tak, jak ji známe?

Mateří kašička

Co to je a k čemu se používá? Mateří kašička je výměšek hltanových žláz mladých včelek a krmí se jí včelí královna téměř po celý svůj život. Má smetanově žlutou barvu, štiplavou chuť a příznačnou vůni.
Mateří kašičkou se zabývají vědci i lékaři na celém světě – byla totiž vyhodnocena jako nejkoncentrovanější nutriční látka na Zemi. Obsahuje vodu, sušinu, bílkoviny, tuky, 8 druhů aminokyselin, fruktózu a glukózu, vitamíny A, B komplex, C, D, E, měď, vápník, železo a hormony. Nejrozsáhlejší výzkum prováděli Japonci a zjistili, že mateří kašička má na lidský organizmus velmi dobrý vliv: upravuje krvetvorbu, zbavuje problémů s dýcháním, zlepšuje spánek, tělesnou zdatnost a odolnost, aj.
Běžně se užívá 0,5 – 1 gram kašičky ráno na lačno. Je možné ji vpravit pod jazyk, nechat chvíli rozpustit a poté spolknout, anebo si ji můžete rozmíchat v medu či v alkoholu.

Propolis

Propolis je přírodní tmel – včely ho vyrábí z lepkavé hmoty, která se nachází na listových pupenech stromů a v květech bylin. Včely ho používají v úlu jako ochranný val. Výzkumem bylo zjištěno, že propolis obsahuje 34 léčivých složek, z nichž některé se nikde jinde v přírodě nevyskytují. Oprávněně je tedy propolis nazýván přírodním antibiotikem.
Užívá se ve formě tinktury – kapek, jako sprej s propolisem, anebo může být surový.
Tinktura ničí některé bakterie, viry a plísně; navíc má znecitlivující účinky a umí lokálně utlumit bolest. Propolisová tinktura ve spreji se používá jako podpůrný prostředek k dezinfekci ústní dutiny (použít při počínajícím nachlazení, při škrábání v krku i při zánětu); je vhodná i při plísňových a ekzémových onemocněních kůže.

Apisin – včelí jed

Působí příznivě na nemocné klouby, revmatická onemocnění i záněty nervů.  Vyrábí se jako mast s apisinem.
Pozor však na alergie na včelí produkty!

se et=UTF-8″>

Kdo by neznal suchý zip. Nacházíme jej na oděvech, zavazadlech, sportovních potřebách, hračkách, a na mnoha dalších místech.

Klasika v podobě háčků a tkaniny

Původní vynález, jehož inspirací se stal docela obyčejný bodlák, spočívá v jemných nylonových háčcích, které se zachytí o textilní vlákno na protilehlé straně. Životnost takového výrobku se počítá na roky až desítky let, počty sepnutí se odhadují na stovky a vzhledem k jeho velmi nízké pořizovací ceně jde o jeden z nejčastěji využívaných spojovacích materiálů, které známe.

Významné výhody suchého zipu si někteří lidé plně neuvědomují, kromě pevnosti spoje jde o dobrou odolnost vůči ultrafialovému záření, jsou spolehlivé i při extrémních teplotách (letních vedrech nebo extrémních mrazech), nepůsobí na ně běžné čisticí prostředky, nevadí jim vlhkost ani voda, a mohou se běžně prát v pračce.

Princip dvojitého zámku („dual lock“)

Princip zapínání dvou textilních vrstev s háčky a vlákny však není jediný, jenž lze označit za suchý zip. Někteří vědci se rozhodli původní vynález vylepšit. Tím hlavním důvodem, který je k tomu vedl, bylo prodloužení životnosti (zvýšení počtu možného sepnutí) a některé další mechanické vlastnosti. Jednou z výhod tohoto řešení je, že se jednotlivé pásky neprohýbají a lze je využít u více namáhaných a objemnějších předmětů, jako například k přichycení nářadí, heveru nebo rezervy ve vozidle, uchycení popruhů batohů a tašek, pro různé držáky k nádobám na uskladnění potravin atd.

V čem tedy spočívá inovace staré „zipové klasiky“? Původní háčky byly nahrazeny velmi drobnými výstupky ve tvaru připomínajícím nýt. Nýty jsou rozmístěny na ploše tkaniny těsně vedle sebe, přičemž druhá strana spoje vypadá úplně stejně – také jsou na ní rozmístěny drobné nýty. Obě strany spoje se po zatlačení do sebe zaklesnou tak, že se hlavičky nýtků opřou o jejich spodní hranu. Spoj má pak vynikající pevnost jak v tahu, tak i smykovým třením.

se et=UTF-8″>

Kdo by neznal suchý zip. Nacházíme jej na oděvech, zavazadlech, sportovních potřebách, hračkách, a na mnoha dalších místech.

Klasika v podobě háčků a tkaniny

Původní vynález, jehož inspirací se stal docela obyčejný bodlák, spočívá v jemných nylonových háčcích, které se zachytí o textilní vlákno na protilehlé straně. Životnost takového výrobku se počítá na roky až desítky let, počty sepnutí se odhadují na stovky a vzhledem k jeho velmi nízké pořizovací ceně jde o jeden z nejčastěji využívaných spojovacích materiálů, které známe.

Významné výhody suchého zipu si někteří lidé plně neuvědomují, kromě pevnosti spoje jde o dobrou odolnost vůči ultrafialovému záření, jsou spolehlivé i při extrémních teplotách (letních vedrech nebo extrémních mrazech), nepůsobí na ně běžné čisticí prostředky, nevadí jim vlhkost ani voda, a mohou se běžně prát v pračce.

Princip dvojitého zámku („dual lock“)

Princip zapínání dvou textilních vrstev s háčky a vlákny však není jediný, jenž lze označit za suchý zip. Někteří vědci se rozhodli původní vynález vylepšit. Tím hlavním důvodem, který je k tomu vedl, bylo prodloužení životnosti (zvýšení počtu možného sepnutí) a některé další mechanické vlastnosti. Jednou z výhod tohoto řešení je, že se jednotlivé pásky neprohýbají a lze je využít u více namáhaných a objemnějších předmětů, jako například k přichycení nářadí, heveru nebo rezervy ve vozidle, uchycení popruhů batohů a tašek, pro různé držáky k nádobám na uskladnění potravin atd.

V čem tedy spočívá inovace staré „zipové klasiky“? Původní háčky byly nahrazeny velmi drobnými výstupky ve tvaru připomínajícím nýt. Nýty jsou rozmístěny na ploše tkaniny těsně vedle sebe, přičemž druhá strana spoje vypadá úplně stejně – také jsou na ní rozmístěny drobné nýty. Obě strany spoje se po zatlačení do sebe zaklesnou tak, že se hlavičky nýtků opřou o jejich spodní hranu. Spoj má pak vynikající pevnost jak v tahu, tak i smykovým třením.

se et=UTF-8″>

Kdo by neznal suchý zip. Nacházíme jej na oděvech, zavazadlech, sportovních potřebách, hračkách, a na mnoha dalších místech.

Klasika v podobě háčků a tkaniny

Původní vynález, jehož inspirací se stal docela obyčejný bodlák, spočívá v jemných nylonových háčcích, které se zachytí o textilní vlákno na protilehlé straně. Životnost takového výrobku se počítá na roky až desítky let, počty sepnutí se odhadují na stovky a vzhledem k jeho velmi nízké pořizovací ceně jde o jeden z nejčastěji využívaných spojovacích materiálů, které známe.

Významné výhody suchého zipu si někteří lidé plně neuvědomují, kromě pevnosti spoje jde o dobrou odolnost vůči ultrafialovému záření, jsou spolehlivé i při extrémních teplotách (letních vedrech nebo extrémních mrazech), nepůsobí na ně běžné čisticí prostředky, nevadí jim vlhkost ani voda, a mohou se běžně prát v pračce.

Princip dvojitého zámku („dual lock“)

Princip zapínání dvou textilních vrstev s háčky a vlákny však není jediný, jenž lze označit za suchý zip. Někteří vědci se rozhodli původní vynález vylepšit. Tím hlavním důvodem, který je k tomu vedl, bylo prodloužení životnosti (zvýšení počtu možného sepnutí) a některé další mechanické vlastnosti. Jednou z výhod tohoto řešení je, že se jednotlivé pásky neprohýbají a lze je využít u více namáhaných a objemnějších předmětů, jako například k přichycení nářadí, heveru nebo rezervy ve vozidle, uchycení popruhů batohů a tašek, pro různé držáky k nádobám na uskladnění potravin atd.

V čem tedy spočívá inovace staré „zipové klasiky“? Původní háčky byly nahrazeny velmi drobnými výstupky ve tvaru připomínajícím nýt. Nýty jsou rozmístěny na ploše tkaniny těsně vedle sebe, přičemž druhá strana spoje vypadá úplně stejně – také jsou na ní rozmístěny drobné nýty. Obě strany spoje se po zatlačení do sebe zaklesnou tak, že se hlavičky nýtků opřou o jejich spodní hranu. Spoj má pak vynikající pevnost jak v tahu, tak i smykovým třením.

se et=UTF-8″>

Kdo by neznal suchý zip. Nacházíme jej na oděvech, zavazadlech, sportovních potřebách, hračkách, a na mnoha dalších místech.

Klasika v podobě háčků a tkaniny

Původní vynález, jehož inspirací se stal docela obyčejný bodlák, spočívá v jemných nylonových háčcích, které se zachytí o textilní vlákno na protilehlé straně. Životnost takového výrobku se počítá na roky až desítky let, počty sepnutí se odhadují na stovky a vzhledem k jeho velmi nízké pořizovací ceně jde o jeden z nejčastěji využívaných spojovacích materiálů, které známe.

Významné výhody suchého zipu si někteří lidé plně neuvědomují, kromě pevnosti spoje jde o dobrou odolnost vůči ultrafialovému záření, jsou spolehlivé i při extrémních teplotách (letních vedrech nebo extrémních mrazech), nepůsobí na ně běžné čisticí prostředky, nevadí jim vlhkost ani voda, a mohou se běžně prát v pračce.

Princip dvojitého zámku („dual lock“)

Princip zapínání dvou textilních vrstev s háčky a vlákny však není jediný, jenž lze označit za suchý zip. Někteří vědci se rozhodli původní vynález vylepšit. Tím hlavním důvodem, který je k tomu vedl, bylo prodloužení životnosti (zvýšení počtu možného sepnutí) a některé další mechanické vlastnosti. Jednou z výhod tohoto řešení je, že se jednotlivé pásky neprohýbají a lze je využít u více namáhaných a objemnějších předmětů, jako například k přichycení nářadí, heveru nebo rezervy ve vozidle, uchycení popruhů batohů a tašek, pro různé držáky k nádobám na uskladnění potravin atd.

V čem tedy spočívá inovace staré „zipové klasiky“? Původní háčky byly nahrazeny velmi drobnými výstupky ve tvaru připomínajícím nýt. Nýty jsou rozmístěny na ploše tkaniny těsně vedle sebe, přičemž druhá strana spoje vypadá úplně stejně – také jsou na ní rozmístěny drobné nýty. Obě strany spoje se po zatlačení do sebe zaklesnou tak, že se hlavičky nýtků opřou o jejich spodní hranu. Spoj má pak vynikající pevnost jak v tahu, tak i smykovým třením.

se et=UTF-8″>

Kdo by neznal suchý zip. Nacházíme jej na oděvech, zavazadlech, sportovních potřebách, hračkách, a na mnoha dalších místech.

Klasika v podobě háčků a tkaniny

Původní vynález, jehož inspirací se stal docela obyčejný bodlák, spočívá v jemných nylonových háčcích, které se zachytí o textilní vlákno na protilehlé straně. Životnost takového výrobku se počítá na roky až desítky let, počty sepnutí se odhadují na stovky a vzhledem k jeho velmi nízké pořizovací ceně jde o jeden z nejčastěji využívaných spojovacích materiálů, které známe.

Významné výhody suchého zipu si někteří lidé plně neuvědomují, kromě pevnosti spoje jde o dobrou odolnost vůči ultrafialovému záření, jsou spolehlivé i při extrémních teplotách (letních vedrech nebo extrémních mrazech), nepůsobí na ně běžné čisticí prostředky, nevadí jim vlhkost ani voda, a mohou se běžně prát v pračce.

Princip dvojitého zámku („dual lock“)

Princip zapínání dvou textilních vrstev s háčky a vlákny však není jediný, jenž lze označit za suchý zip. Někteří vědci se rozhodli původní vynález vylepšit. Tím hlavním důvodem, který je k tomu vedl, bylo prodloužení životnosti (zvýšení počtu možného sepnutí) a některé další mechanické vlastnosti. Jednou z výhod tohoto řešení je, že se jednotlivé pásky neprohýbají a lze je využít u více namáhaných a objemnějších předmětů, jako například k přichycení nářadí, heveru nebo rezervy ve vozidle, uchycení popruhů batohů a tašek, pro různé držáky k nádobám na uskladnění potravin atd.

V čem tedy spočívá inovace staré „zipové klasiky“? Původní háčky byly nahrazeny velmi drobnými výstupky ve tvaru připomínajícím nýt. Nýty jsou rozmístěny na ploše tkaniny těsně vedle sebe, přičemž druhá strana spoje vypadá úplně stejně – také jsou na ní rozmístěny drobné nýty. Obě strany spoje se po zatlačení do sebe zaklesnou tak, že se hlavičky nýtků opřou o jejich spodní hranu. Spoj má pak vynikající pevnost jak v tahu, tak i smykovým třením.

se et=UTF-8″>

Kdo by neznal suchý zip. Nacházíme jej na oděvech, zavazadlech, sportovních potřebách, hračkách, a na mnoha dalších místech.

Klasika v podobě háčků a tkaniny

Původní vynález, jehož inspirací se stal docela obyčejný bodlák, spočívá v jemných nylonových háčcích, které se zachytí o textilní vlákno na protilehlé straně. Životnost takového výrobku se počítá na roky až desítky let, počty sepnutí se odhadují na stovky a vzhledem k jeho velmi nízké pořizovací ceně jde o jeden z nejčastěji využívaných spojovacích materiálů, které známe.

Významné výhody suchého zipu si někteří lidé plně neuvědomují, kromě pevnosti spoje jde o dobrou odolnost vůči ultrafialovému záření, jsou spolehlivé i při extrémních teplotách (letních vedrech nebo extrémních mrazech), nepůsobí na ně běžné čisticí prostředky, nevadí jim vlhkost ani voda, a mohou se běžně prát v pračce.

Princip dvojitého zámku („dual lock“)

Princip zapínání dvou textilních vrstev s háčky a vlákny však není jediný, jenž lze označit za suchý zip. Někteří vědci se rozhodli původní vynález vylepšit. Tím hlavním důvodem, který je k tomu vedl, bylo prodloužení životnosti (zvýšení počtu možného sepnutí) a některé další mechanické vlastnosti. Jednou z výhod tohoto řešení je, že se jednotlivé pásky neprohýbají a lze je využít u více namáhaných a objemnějších předmětů, jako například k přichycení nářadí, heveru nebo rezervy ve vozidle, uchycení popruhů batohů a tašek, pro různé držáky k nádobám na uskladnění potravin atd.

V čem tedy spočívá inovace staré „zipové klasiky“? Původní háčky byly nahrazeny velmi drobnými výstupky ve tvaru připomínajícím nýt. Nýty jsou rozmístěny na ploše tkaniny těsně vedle sebe, přičemž druhá strana spoje vypadá úplně stejně – také jsou na ní rozmístěny drobné nýty. Obě strany spoje se po zatlačení do sebe zaklesnou tak, že se hlavičky nýtků opřou o jejich spodní hranu. Spoj má pak vynikající pevnost jak v tahu, tak i smykovým třením.

se et=UTF-8″>

Kdo by neznal suchý zip. Nacházíme jej na oděvech, zavazadlech, sportovních potřebách, hračkách, a na mnoha dalších místech.

Klasika v podobě háčků a tkaniny

Původní vynález, jehož inspirací se stal docela obyčejný bodlák, spočívá v jemných nylonových háčcích, které se zachytí o textilní vlákno na protilehlé straně. Životnost takového výrobku se počítá na roky až desítky let, počty sepnutí se odhadují na stovky a vzhledem k jeho velmi nízké pořizovací ceně jde o jeden z nejčastěji využívaných spojovacích materiálů, které známe.

Významné výhody suchého zipu si někteří lidé plně neuvědomují, kromě pevnosti spoje jde o dobrou odolnost vůči ultrafialovému záření, jsou spolehlivé i při extrémních teplotách (letních vedrech nebo extrémních mrazech), nepůsobí na ně běžné čisticí prostředky, nevadí jim vlhkost ani voda, a mohou se běžně prát v pračce.

Princip dvojitého zámku („dual lock“)

Princip zapínání dvou textilních vrstev s háčky a vlákny však není jediný, jenž lze označit za suchý zip. Někteří vědci se rozhodli původní vynález vylepšit. Tím hlavním důvodem, který je k tomu vedl, bylo prodloužení životnosti (zvýšení počtu možného sepnutí) a některé další mechanické vlastnosti. Jednou z výhod tohoto řešení je, že se jednotlivé pásky neprohýbají a lze je využít u více namáhaných a objemnějších předmětů, jako například k přichycení nářadí, heveru nebo rezervy ve vozidle, uchycení popruhů batohů a tašek, pro různé držáky k nádobám na uskladnění potravin atd.

V čem tedy spočívá inovace staré „zipové klasiky“? Původní háčky byly nahrazeny velmi drobnými výstupky ve tvaru připomínajícím nýt. Nýty jsou rozmístěny na ploše tkaniny těsně vedle sebe, přičemž druhá strana spoje vypadá úplně stejně – také jsou na ní rozmístěny drobné nýty. Obě strany spoje se po zatlačení do sebe zaklesnou tak, že se hlavičky nýtků opřou o jejich spodní hranu. Spoj má pak vynikající pevnost jak v tahu, tak i smykovým třením.

se et=UTF-8″>

Kdo by neznal suchý zip. Nacházíme jej na oděvech, zavazadlech, sportovních potřebách, hračkách, a na mnoha dalších místech.

Klasika v podobě háčků a tkaniny

Původní vynález, jehož inspirací se stal docela obyčejný bodlák, spočívá v jemných nylonových háčcích, které se zachytí o textilní vlákno na protilehlé straně. Životnost takového výrobku se počítá na roky až desítky let, počty sepnutí se odhadují na stovky a vzhledem k jeho velmi nízké pořizovací ceně jde o jeden z nejčastěji využívaných spojovacích materiálů, které známe.

Významné výhody suchého zipu si někteří lidé plně neuvědomují, kromě pevnosti spoje jde o dobrou odolnost vůči ultrafialovému záření, jsou spolehlivé i při extrémních teplotách (letních vedrech nebo extrémních mrazech), nepůsobí na ně běžné čisticí prostředky, nevadí jim vlhkost ani voda, a mohou se běžně prát v pračce.

Princip dvojitého zámku („dual lock“)

Princip zapínání dvou textilních vrstev s háčky a vlákny však není jediný, jenž lze označit za suchý zip. Někteří vědci se rozhodli původní vynález vylepšit. Tím hlavním důvodem, který je k tomu vedl, bylo prodloužení životnosti (zvýšení počtu možného sepnutí) a některé další mechanické vlastnosti. Jednou z výhod tohoto řešení je, že se jednotlivé pásky neprohýbají a lze je využít u více namáhaných a objemnějších předmětů, jako například k přichycení nářadí, heveru nebo rezervy ve vozidle, uchycení popruhů batohů a tašek, pro různé držáky k nádobám na uskladnění potravin atd.

V čem tedy spočívá inovace staré „zipové klasiky“? Původní háčky byly nahrazeny velmi drobnými výstupky ve tvaru připomínajícím nýt. Nýty jsou rozmístěny na ploše tkaniny těsně vedle sebe, přičemž druhá strana spoje vypadá úplně stejně – také jsou na ní rozmístěny drobné nýty. Obě strany spoje se po zatlačení do sebe zaklesnou tak, že se hlavičky nýtků opřou o jejich spodní hranu. Spoj má pak vynikající pevnost jak v tahu, tak i smykovým třením.